Osud | 2.kapitola

24. září 2013 v 16:26 | Lucy
Ahojte!!
Dneska jsem si našla trochu času na blog, ale jinak ho opravdu moc nemám (no dobře, jako bych poslední volný den, kdy se neučím nestrávila s kamarádkou sledováním anime) ale dost řečí, tady máte další kapču Osudu, celkem se mi povedla...alpspoň myslím...

Příjemné počtení ^^

~~~

Už jsou to dva týdny. Dva týdny. Tak dlouho mi trvalo zjistit tyto tři věci.

Za prvé, zrcadloví dvojníci, -jste to vlastně vy, v pravém světle, vaše duše.
Za druhé, když zabijete svého dvojníka, zemřete také.
Za třetí, nevím, jak se dostanu skrz zrcadlo, a taky nevím, jestli to vůbec lze přežít...

" Zrcadla. Lidé z nich měli dříve strach. Byli používány v mytologii a magii" přednášel učitel dějepisu pan Brown zatímco jsem byla zamotaná v nespočtu mých myšlenek a bezcílně civěla do tabule "Často byla osoba v zrcadle považována za dvojníka a některé pověsti se zabývaly tajemným světem za zrcadlem."
Zpozorněla jsem, připada jsem si jako jediná, co panu Brownovi věnovala trochu zájmu. Obvykle mi hodiny dějepisu přišly zbytečné, ale teď to opravdu není od věci...
Chvíli jsem přemýšlela a pak otevřela Charlieho zápisník a nalistovala stranu 125, Ano, dvojníci, nejsou to jen obyčejné kopie, jsou to lidské duše, naše opaky - to jací jsme doopravdy. Kostrbatá slova byla psaná rychle, určitě se ani neohlížel na to co psal, všechno to byli čistě jeho myšlenky co mu probíhaly hlavou a odcházely stejně rychle jako přišly Lidé ale mají ze svého pravého já strach. A já jsem taky člověk. Když se podívám do toho zrcadla, už nikdy nebude nic jako dřív.
Chápala jsem ho.
Nikdo mu něvěřil a všichni ho měli za blázna.
A teď ho všichni obdivují.
Úplně jsem cítila Charliho bolest. Jeho obavy. Byl to chytrý člověk, ale nedokázal si přiznat svůj strach. Svou zranitelnost.
"Andersnová!?" Vybafl Brown a probodl mě přísným pohledem, po chvíli zaostřil zrak na zápisník "podejte mi tu knihu" odporně se pousmál.
S nechutí jsem mu ji podala. "Doufám, že příští hodinu budete svou pozornost investovat do mého výkladu, a ne do těchto hloupostí" začal listovat v knize. Sevřel se mi žaludek. Ale nakonec ji znuděně odložil na katedru a dál se věnoval přednášce.
Za svou pomstu jsem považovala to, že jsem ho po zbytek hodiny ignorovala i s jeho ubohou přednáškou. Jo, já vím, určitě by řekl že tím škodím pouze sobě a svým znalostem.
Na konci hodiny jsem se vydala za panem Brownem.
"Můžu si vzít svůj zápisník?" zeptala jsem se rychle
"Dobře, ale..." panu Brownovi se nadšeně rozšířli zorničky "jak tohle-" ukázal na jednu stránku v zápisníku "jak tohle proboha víš?! Musíš být opravdu chytrá holka, možná...možná jsem tě podcenil" Brownův hlas zněl úplně jinak, než když se mnou mluvíval obvykle, bylo v něj mnohem více obdivu. Nemohla jsem mu teď říct, že ten zápisník jsem nepopsala já...
"Hmm já..já, díky, naschle" popadla jsem zápisník a běžela ho strčit do své tašky.
Cestou jsem zůstala viset pohledem upřeným na stránku, která pana Browna tak fascinovala. Nebylo na ní nic zajímavého, jen nějáké Charlieho vědecké poznámky.

~~~

"Hele! Andersnová! Co to máš v ruce?!"
Sakra, to nemůže být možné. Natascha. Myslela jsem, že nestojím o její pozornost.
Otočila jsem se na světlovlasou dívku, o které nikdo nemohl pochybovat že je dokonalá. Vypadala jako obvykle - vysoko vyčesaný ohon stáhnutý černou gumičkou a oči orámované tmavou linkou, takže vypadala ještě přísněji a její pohled byl ještě mrazivější... Nenávidí mě, a já vím proč. Stejně jako já pracuje na případu Z15. Dala do toho všechno. Byla nejdůležitější osoba, co to vyšetřovala. Pak jsem přišla já. Jsem jako skvrna na jejím bezchybném životě.
Nechtěla jsem odpovídat.
"Ty víš, co to je" řekla jsem potichu a z mého hlasu šlo cítit zastrašení
"Jo? To myslíš ten pitomej deníček co ti dal Lewis Roberts?" pozdvihla obočí
"Pan Robers" opravila jsem ji s úsměvem
" To je fuk, ukaž mi to" natáhla ruku a svými dlouhými prsty se zmocnila zápisníku. Chvíli v něm listovala.
"Samý žvásty" usoudila a s opovržením ho zavřela
"Dej mi ho, když tě to nezajímá!" vykřikla jsem
"Hele!" ozval se hlas za Nataschou "z Naomi si můžu utahovat jenom já"
Jerry
Po tváři se mi rozlil široký úsměv.
Natascha protočila panenky a podala mi zápisník.
"Vy dva nejste normální" s těmito slovy se vmíchala mezi ostatní studenty
"Jasně. My" hnědovlasý kluk pochybovačně zakroutil hlavou
"Díky"
"Ale, to nestojí za řeč" pokrčil rameny
"Teď vážně, co to je?" upřel zrak na zápisník
"Ale, to nic, týka se to té...práce..."
"Aha" řekl zklamaně "když je to tak...tajný" věděla jsem že Jerry chce vědět za každou cenu co to je...
"No tak jo...je to zápisník jednoho kluka, co před sedmi lety záhadě zmizel" Jerry soustředěně poslochal, vím že bych mu tohle neměla jen tak vykládat, ale je to můj nejlepší kamarád...
"To je zajímavý, a proč ho máš teď ty?"
"Musím zjistit kam zmizel ten kluk"
"Hmm" Jerry zakroutil hlavou
"Jo, já vím, nic božího, to je jen a jen díky mém úžasnému strýčkovi..." ironicky jsem se ušklíbla
"Strýčkovi? Proč ten za to může?"
"Prý jsem pro to jako stvořená" citovala jsem strýčka
"Ach tak" zasmál se Jerry "Nechceš s tím pomoct?"
"Nevím...jestli tě to bude bavit, jsou to samé hlouposti o zrcadlech a dvojnících a klonech..."
"To nezní vůbec špatně..."

~~~

"Ahoj Violett!" zvolala jsem, když jsem procházela chodbou a vrazila do mě černovlasá dívka začtená do nějáké knížky.
"Ahoj. Promiň. Tohle se mi stává docela...často" omluvně nakolonila hlavu a zvedla tlustou knihu ze země.
"Jdeš na oběd?" zeptal se jí Jerry
Na chvíli se odklonila od bichle a kývla hlavou. S Violett nikdy není moc dlouhá řeč. Ale je to má druhá nejlepší kamarádka. Též pracuje na Z15, ale znám ji už dýl než ty dva krátké týdny, narozdíl od Nataschy. Tu jsem sice znala, ale nikdy předtím, jsem s ní nemluvila. Pokud to teda nebylo "UHNI!" nebo "Nepleť se kam nemáš, Andersnová!" Bonus byl, že Natascha ví jak se jmenuju. Alspoň příjmením.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ami Ami | E-mail | Web | 24. září 2013 v 16:50 | Reagovat

Nádherné :)
Moc se Ti to povedlo a je to skvělý nápad :)

2 Casion Casion | Web | 24. září 2013 v 16:50 | Reagovat

Vydarená kapitola :D Som zvedavá či príde na to ako prejsť skrz zrkadlo a snáď jej s tým kamarát pomôže :D

3 Angela Angela | E-mail | Web | 26. září 2013 v 16:49 | Reagovat

Je to prostě dokonalá povídka... Četla jsem to jedním dechem, líbí se mi tvůj styl psaní. :) Je to velice zajímavé, hlavně ty úryvky ze zápisníku a ty tři body na začátku... Zní to tak... úchvatně a prostě se mi to moc líbí. :D Jsem moc zvědavá, jak to bude dál a na Jerryho pomoc. :)

4 Scriptie*13* Scriptie*13* | Web | 27. září 2013 v 14:11 | Reagovat

Máš to moc hezký. Jelikož jsem ale hrozně puntičkářská, ráda bych ti řekla, že interpunkční znamínka se dělají i před dolními uvozovkami. :D
Jinak. Vypadá to moc pěkně, zajímavé, a jak řekla Angela => taky se mi líbí, jak napíšeš nějakou tu poznámku z deníku Charlieho. Moc se těším na další díl. ;D

5 Nemesis Moriko Nemesis Moriko | E-mail | Web | 28. září 2013 v 9:05 | Reagovat

Moc se ti to povedlo:) Sice sem si až teď našla čas to pčečíst, ale nevadí.. (snad) =D

6 Casion Casion | Web | 30. září 2013 v 19:04 | Reagovat

Ahoj :-)
Dúfam, že ťa nebudem veľmi obťažovať, ale chcela by som ťa veľmi pekne požiadať o hlas do finále literárnej súťaže, kam som sa nejakým zázrakom dostala :D
http://blog.blog.cz/1309/finale-literarni-souteze-hlasujte-pro-nejlepsi-povidku
Pre číslo 3: Nečakaný darček.
Veľmi pekne ďakujem :D

7 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 6. října 2013 v 14:16 | Reagovat

Promiň Lucy, že nekomentuju ale už si dělám čas abych to stihla... no mám toho hodně co dohánět se čtením O:) :/

8 Angela QuickBow Angela QuickBow | E-mail | Web | 9. října 2013 v 22:14 | Reagovat

Je to naozaj zaujímavé, chcem vedieť čo bude ďaleej! :D A najlepšie čo najskôr :P

9 Knihofil18 Knihofil18 | 13. října 2013 v 22:14 | Reagovat

Ja sa zrkadiel bojím ako čert kríža. Zvláštne, že o tom rada píšem aj čítam. Anyway, teším sa na ďalšiu kapitolu. :)

10 Scriptie*13* Scriptie*13* | Web | 16. října 2013 v 21:24 | Reagovat

Ahoj. Doufám, že se brzy vrátíš, abys mohla přidat další kapitolu. Jinak, nominovala jsem tě na Liebster blog award, více na mém blogu. ;)

11 Dee* Dee* | Web | 9. listopadu 2013 v 22:50 | Reagovat

Ahojky, moc tě prosím o hlásek do soutěže. Už je to něco jako semifinále.  Příští kolo už bude o vítěze a já bych se tam ráda dostala. Hodně to pro mě znamená :D Děkuji moc a když budeš něco potřebovat stačí napsat. Jsem tam jako 16.Dee*.

http://nnina-dobrev.blog.cz/1311/sutaz-o-damonov-prsten-2-kolo

12 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 2. ledna 2014 v 18:18 | Reagovat

Lucy? O.o
Vrátíš se ještě někdy?? :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama